Rozhovor s Vojtěchem Červenkou nejen o turnaji Nation to Nation

Ahoj Vojto, ještě než se pustíme do rozhovoru o tvé první reprezentační a mezinárodní účasti, dovol nám položit pár otázek k tvé osobě:

Kdy jsi začal s badmintonem? Kdo tě k němu přivedl?

S badmintonem jsem začal někdy ve čtyřech až pěti letech. Brácha Matěj v té době hrál třináctky. Chodili jsme s ním a rodiči trénovat u nás do sportovního centra Eden, tam jsem si začal zkoušet pinkat. Jezdil jsem s bratrem na turnaje, a to se mi moc líbilo. Těšil jsem se, že budu jednou na turnajích taky hrát. Takže, jak nejdřív to šlo, když jsem šel v šesti letech do první třídy, jsem nastoupil i do klubu.

Jak často trénuješ?

Trénuju dvakrát týdně v klubu, a k tomu většinou dvakrát týdně s bratrem nebo tátou.

Vzpomínáš si na svůj první turnaj?A tvé pocity z turnaje?

To si vzpomínám úplně přesně, bylo to hned po několika trénincích koncem září 2018 na U9 v Kralupech. Byla z toho bronzová medaile, takže skvělý pocit.

Tvé největší dosavadní badmintonové úspěchy?

Takový můj první úspěch bylo, že jsem se kvalifikoval na MČR U11 v květnu 2019. Nic moc jsem tam nedokázal, jedno vítězství a dva docela vyrovnané zápasy, ale bylo mi teprve sedm, a byl to pro mě velký zážitek.

A pak si samozřejmě vzpomenu na svá první vítězství na větších turnajích ve vyšších kategoriích. Na U11 v Letňanech v březnu 2020, to byl bohužel poslední turnaj před covidovou pauzou, a zlato z U13C v Pardubicích v lednu 2022. Mým největším úspěchem je určitě bronzová medaile z MČR U11 ve Vendryni v květnu 2022. Moc rád také vzpomínám na svoji účast v družstvu středočeského kraje na turnaji regionů U13 v Českém Krumlově.

 Díky za odpovědi a teď již otázky k turnaji.

Patří nominace na mezinárodní turnaj Nation to Nation k tvým největším badmintonovým úspěchům?

To rozhodně ano.Už z pozvánky na reprezentační kemp před Vánoci jsem měl velkou radost, a v nominaci na turnaj do Maďarska jsem doufal.

S jakými ambicemi jsi na tento turnaj jel?

Moc jsem se těšil. Ale předpokládal jsem, že hrát proti nejlepším z jiných zemí bude hodně těžké. A taky nešlo jen o mě, ale o to, jak uspěje náš tým. Z turnaje Nation to Nation vozí česká reprezentace medaile, tak jsme samozřejmě chtěli také nějaké získat.

Naplnili se tvé ambice?

Spíš ty předpoklady. Ze třetího místa jsme proto měli velkou radost.

V úvodním zápase, proti nejsilnějším Maďarům, jsi byl nominován jako turnajová dvojka, kde jsi dostal soupeře Olivéra Lianga, který na turnaji nepoznal porážku, bojoval jsi s ním 51 minut. Jak se ti proti tomuto soupeři hrálo? V čem tě přehrával?

Začátek vypadal dobře, vedl jsem 2:0, 4:3 a ještě 7:6, pak se Olivérovi podařila série 4 bodů. Držel jsem se ještě do 10:11, ale pak se mi přestalo dařit. Ve druhém setu podobně, začátek vyrovnaný, vedu 4:2, 6:5, ale pak 7:11 a nakonec prohra. Olivér byl velmi rychlý, měl lepší pohyb, byl všude.

V druhém zápase jsi byl dokonce nominován jako turnajová jednička a dostal jsi tak možnost zahrát si s nejlepším Chorvatem. V čem byl tento zápas jiný než předešlý?

Ano, Chorvati vypadali hratelně, ale právě až na Tina Radovanoviće. To byl na rozdíl od Olivéra velký, silný kluk Jeho smeče šly k zemi, bylo těžké je vybírat.  A i v jiných úderech byl přesný. Nedokázal jsem na něj nic vymyslet.

Celkem jsi na turnaji, který se konal tři dny, odehrál 5 zápasů. Na jaký zápas budeš nejvíce vzpomínat a proč?

Nejspíš to bude zápas s Barnabásem Damsou z druhého maďarského týmu. Byl jen o trochu větší než já, tak jsem si na něj věřil. A taky jsem první set vyhrál docela snadno 21:9. Druhý set byl od začátku vyrovnaný, ještě 12:12, pak se soupeři podařilo dát několik bodů v kuse, já znervózněl, a už nedokázal stáhnout. Do třetího setu jsem šel zase naplno, od začátku jsem zvyšoval náskok až na 16:8. Barnabás to ještě nevzdal a snížil na 15:18, ale já už mu nedal šanci 21:16. To byl napínavý zápas s vítězným koncem, ten si budu pamatovat.

Jak hodnotíš svoje první vystoupení v národní reprezentaci ČR a zároveň svůj první mezinárodní turnaj?

Nejdřív jsem byl dost zklamaný, že jsem týmu nepomohl ziskem více bodů. Když jsem si pak prohlédl celkové pořadí jednotlivců, a zjistil, že jsem hrál proti jedněm z nejlepších hráčů turnaje, tak jsem to trochu přehodnotil. Naštěstí se ostatním našim dařilo vyhrávat víc.

Turnaj hodnotím jako velkou zkušenost. Trenéři Pavel Maňásek a Romana Loskotová byli moc milí a starostliví. Na závěr jsme od nich všichni dostali rady, co máme zlepšit, a jak na sobě dál pracovat.

Kam bys to chtěl v badmintonu dotáhnout, jaké jsou tvé sportovní cíle?

Rád bych se udržel ve špičce ve své kategorii. A pokud to půjde, pokračovat v reprezentaci, a zúčastnit se dalších mezinárodních turnajů.

Jaké nejbližší turnaje tě čekají?

Koncem ledna mě čeká turnaj GPA 13 ve Štěrboholech, těším se, že tam potkám spoluhráče z týmu, a doufám, že se mi bude dařit.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu dalších badmintonových úspěchů.